Orientace v krajině

10 března, 2024 Dominik Němeček

Orientace v krajině

Jak poznáte kde se nacházíte

Člověk má kolem sebe mnohem více orientačních bodů, než si myslí. Co nejpřesnější lokalizování místa události má pro rychlost poskytnutí pomoci zásadní význam.

Města

Ve městech je situace jednodušší. Každá ulice je označena cedulí se svým názvem, stejně tak je každý dům označen číslem popisným, případně také číslem orientačním. V menších obcích bývají domy označeny zpravidla pouze číslem popisným, bez názvu ulice.

Mějte na paměti, že čím zřetelněji máte označený svůj dům, tím rychleji u vás mohou být záchranné složky! Např. v noci nebudou muset špatně označený dům dlouho hledat.

V některých městech (např. v Praze) existuje číselné označení sloupů veřejného osvětlení. Rovněž lze oznámit blízkost významných budov, jako jsou školy, pošty, kostely, hřbitovy, benzinové stanice, obchodní centra, divadla, nemocnice, sportovní haly nebo zmínit jiné orientační body (tovární komíny, zastávky městské hromadné dopravy, větší křižovatky, vodní plochy apod.).

Silnice a dálnice

Na dálnici jsou umístěny každého půl kilometru staniční značky (oranžové cedulky s číslem), podstatné je rovněž při volání na tísňovou linku zmínit směr jízdy (např. dálnice D1, 105,5 kilometr, směr z Prahy na Brno). Pro lepší orientaci jsou na dálnici také označeny „EXITY“ (velké zelené cedule u sjezdů z dálnice) se směrem jízdy, číslem dálnice a označením navazující dálnice nebo silnice I. třídy.

V případě nutnosti je možnost volat také z dálničního „SOS telefonu“ (oranžová budka s telefonem). Ten je přesně označen, na kterém kilometru se nachází.

Silnice I. třídy jsou označeny číslem (např. I/49) a v některých krajích opět staničením po půl kilometru (na těchto silnicích pomocí žlutých cedulek u krajnice).
Silnice II. třídy se označují trojciferným číslem.
Silnice III. třídy čtyř a víceciferným číslem.

K orientaci na těchto silnicích lze použít objekty, kterých si většinou řidiči ani nevšímají. Na silnicích nižších tříd jsou totiž značeny číslem podjezdy, mosty (černé cedulky s bílým písmem, např. 148-005). Číslo před pomlčkou označuje silnici a číslo za pomlčkou označuje pořadové číslo objektu na dané silnici. Železniční přejezd je označen více způsoby. Každý železniční přejezd má zezadu na výstražném sloupku umístěno písmeno P a za ním číslo (např. P10708). Dále je označen jako objekt na silnici (např. 1502-01). A v neposlední řadě bývají na trati opět staničníky, které označují příslušný kilometr na daném traťovém úseku (např. 17,3).

Přírodní prostředí

V přírodním prostředí je určení přesné polohy složitější. Je možné využít turistického značení, body záchrany (unikátní tabulka, kterou lze najít v lesích, na horách či jiných neobydlených oblastech a slouží k přesnému určení místa v terénu), nadzemní elektrické vedení velmi vysokého napětí, vodní toky a nádrže. Památná místa (pomníky, kaple, kostely) vysílače, rozhledny, železniční viadukty, mosty mohou také posloužit k orientaci v neznámém terénu. Nejpřesnější určení místa ve volné přírodě je však pomocí GPS souřadnic (prostřednictvím GPS navigace nebo tzv. chytrých mobilních telefonů).

Vodní toky a vodní plochy

Stejně jako na silnicích, i zde existuje staničení. Není však zdaleka tak zřetelné jako na silnicích, proto je dobré si před výletem na vodu prostudovat turistické mapy nebo přímo speciální publikace pro vodní turistiku. Důležité je znát název vodního toku / plochy, na které se nacházíte.

Pomístní názvy, haldy, skládky

Pomístními názvy – části území bez přesné hranice. Jde o území, které mají každé jinou rozlohu. Vybrané pomístní názvy se vyskytují i v turistických mapách a autoatlasech (např. Vlčí jáma, Pod lipami, Ostrá hůrka).
Haldy – jde např. o pozůstatky těžby nerostů. Bývají viditelné již z dálky prostým okem.
Skládky – pro identifikaci místa mimořádné události se dají použít pouze skládky řízené a řádně provozované (NE např. několik pneumatik pohozených u silnice).